Divadlo Plyšového medvídka uvedlo premiéru loutkového představení hry Edgar

07.02.2013 16:21

Premiéra 26.května 2012 v Městském divadle Zlín.

Režie: Konrád Popel
Dramaturgie: Otto Kauppinen
Výprava: Jaro
slav Čermák
Loutky: Edita Kurková
Hudba: Marina Ra

Hrají: Miroslav Černý, Konrád Popel, Marina Ra
Projekt vznikl za podpory NADACE ŽIVOT UMĚLCE.

Několik měsíců před svou smrtí, v lednu 1928 napsal Ladislav Klíma o své poslední hře: Tato jednoaktovka, majíc hlavním thematem metafysický vztah mezi snem a bděním, je jistě mezi jednoaktovkami unikem. Toto zde je naprosto jen náčrtek, při němž mimo hlavní děj, může být změněno vše. Jsou v něm mnohá opomenutí, rozpory atd. Ale bylo nemožno, aby při thematu tak těžkém pouhá improvizace, za nepříznivých tělesných dispozic nebyla značně nedokonalá. Tímto slibnější je celá věc, tím významnější může se stát, až bude propracována.

Edgar je poslední jednoaktovou divadelní hrou známého českého filozofa počátku 20. století Ladislava Klímy. Českou premiéru roku 1999 v Severomoravském divadle v Šumperku režíroval přední odborník na klímovskou poetiku – Konrád Popel. Nyní byl tento režisér oslněn novou výzvou převést tento výjimečný kus na mobilní jeviště Divadla Plyšového Medvídka. „Mobilním jevištěm“ plyšoví medvídci rozumí jakýkoli divadelní či zdánlivě nedivadelní prostor, exteriér či interiér, půdu či sklep atd. Plně funkčním a variabilní výprava předního zlínského scénografa Jaroslava Čermáka o třech navzájem do sebe zapadajících kufrech může být umístěna opravdu v libovolném prostředí.
Loutky tří hlavních hrdinů: Edgara, jeho milenky Viktorie a děda Benedikta, navrhla a zrealizovala pražská výtvarnice Edita Kurková.
Tento „filozoficko-hororový“ příběh bilancuje, tak jako ostatně vše u tohoto autora, na pomezí snu a reality. Edgar, který s největší pravděpodobností zapříčinil smrt svého dědečka Benedikta v den výročí jeho smrti očekává zjeví-li se opět přízrak v jeho bytě. Čekání mu zkracují společné chvilky s milenkou Viktorií, která, jak se v dalším snovém obraze ukáže, může být i milenka děda Benedikta.
Zhrzený, žárlivý a sny zmatený Edgar střílí pistolí po přízraku svého děda a omylem sprovodí ze světa i svou milenku Viktorii. Ta mu tváří v tvář smrti odpřísáhne, že povždy milovala pouze Edgara. Opuštěný hrdina, jemuž se přízračný Benedikt ze všech koutů jeho bytu vysmívá, nakonec volí dobrovolný odchod ze světa a odchází do míst, kde „sny a skutečnost v jedno se slijou“.
Toto jedinečné literární dílo má velkou šanci s lehkou Klímovsko-Popelovskou nadsázkou a černým humorem oslovit nejen středoškolskou a vysokoškolskou mládež, ale i návštěvníky hospůdek, pivnic, klubů i kulturních zařízení.

Druhou podstatnou linií jevištního zpracování Klímova textu je autorův ojedinělý VLASTNÍ ŽIVOTOPIS.

Podrobnosti včetně fotogalerie

Recenze (Ivo MIchalík, Kult.cz)